Bombardér Enola Gay: Jméno velitelovy matky vstoupilo do dějin

Náhle odlehčený bombardér vykrouží prudkou otočku a zrychluje, jak nejvíc dokáže. Stačí urazit 18 kilometrů, když do něj zezadu udeří tlaková vlna…

Americké rozhodnutí svrhnout jadernou bombu na některé z japonských měst předpokládá mít k dispozici stroj s dostatečným doletem a nosností.

Pilot vybraný pro misi Paul W. Tibbets (1915–2007) si bombardér Boeing B-29 Superfortress se sériovým číslem 44-96292 osobně vybírá 9. května 1945 přímo na montážní lince v Bellevue ve státě Nebraska…Pojmenuje ho Enola Gay na počest své matky Enoly Gay Tibbetsové.

Čím lehčí, tím rychlejší

Je odstraněno pancéřování, na palubě zůstávají jen tři kulomety a ani nádrž není plná po okraj. Bombardér musí být co nejlehčí.

Po odhození pumy nad Hirošimou musí zvládnout náročný manévr v podobně obratu o 155 stupňů a zrychlit na maximum, aby unikl tlakové vlně.

Další vylepšení představuje zdokonalená pumovnice s pneumatickým otevíráním dveří a britským systémem uchycení bomb, speciální vrtule a motor s upraveným vstřikováním paliva a silnějším chlazením.

Bombardér musel být před misí speciálně upraven.

Nejtajnější mise

12členná posádka je pečlivě vybraná a prověřená, ale i přesto o tom, že na palubě je atomová bomba, ví jen velitel Tibbets, navigátor Theodore Van Kirk (1921–2014) a radarový specialista Jacob Beser (1921–1992), trénovaný na monitorování výškových senzorů atomové bomby.

Zbytek posádky se o pravém účelu letu dozví až po jeho šesti hodinách, na dohled od Japonska.

Co jsme to udělali?

Druhý pilot Robert A. Lewis (1917–1983) si po dobu letu vede deník. Píše nejprve perem, a když mu dojde inkoust, tak tužkou. „Bože, co jsme to udělali?“ zní jeho zápis po explozi, jedna z nejslavnějších vět, která vstoupí do historie.

V roce 2022 je Lewisův deník prodán v americké aukční síni Heritage Auctions za 543 000 dolarů.

Část posádky se o jaderné bombě dozvěděla na poslední chvíli.

Nejslavnější fotografie

Prvním člověkem v historii, který ze vzduchu spatří atomový výbuch, se 6. srpna 1945 stane zadní střelec letounu seržant George R. Caron (1919–1995).

Sleduje explozi skrz svářečské brýle a pomocí malého fotoaparátu Fairchild K-20 pořídí několik fotografií. „Ten houbovitý mrak byl zvenku bílý a směrem dovnitř takový fialově černý, měl ohnivě červené jádro a pořád se vařil,“ popisuje pak explozi.