„Už sám palác stojí za návštěvu Itálie,“ skládá francouzský malíř Richard de Saint-Non hold jedné z nejvelkolepějších královských rezidencí světa.
Na mysli má Casertu, sídlo vybudované nedaleko Neapole, jež velikostí a nádherou soupeří s Versailles.
Neapolský panovník Karel VII. (1716–1788) pozvedne krabičku s medailony královských podobizen a vloží ji do připraveného otvoru.
Před zraky tisíců přihlížejících poté díru zaplní základním kamenem…Píše se 20. leden 1752 a v jihoitalské Casertě začíná vyrůstat monumentální sídlo.
Král jeho výstavbu svěří architektu Luigimu Vanvitellimu (1700–1773), jehož úkolem není nic menšího, než dát vzniknout stavbě, která bude konkurovat francouzskému Versailles. Karel sem chce z nedaleké Neapole přesunout svůj dvůr.

Staví sloni i otroci
Rušným staveništěm se rozlehne sloní zatroubení. Práce na Casertě se rozbíhají slibným tempem. Vanvitelli se má co ohánět. Pro panovníka navrhl vskutku pompézní komplex.
Palác bude mít sedm podlaží, 65 oken v každém z nich, 26 vnitřních schodišť a 1217 místností. Podle toho také staveniště vypadá. Působí zde 300 kameníků, 1810 dělníků, 166 vězňů a 405 otroků.
„Navíc pracovníci zajišťující zásobování a dovoz materiálu využívali četné slony, velbloudy a další tažná zvířata,“ dodává současný italský odborník Marcello Morelli.

Práce zbrzdil hladomor
Park před rozestavěným palácem se plní sochami. Jsou mezi nimi jak díla nová, tak naopak prastará. Právě za vlády Karla VII. totiž došlo ke znovuobjevení antických měst Herculaneum a Pompeje.
Nalezené sochy panovníka okouzlí a část z nich proto přesune do Caserty. Práce na stavbě se ovšem brzy zadrhnou. V roce 1764 propuká v zemi hladomor a budování na tři roky zastaví. Vanvitelli se nakonec dokončení rezidence nedožije.
Komplex je z valné části hotový až v roce 1774, tedy rok po jeho smrti. Poslední velké stavební práce v něm ale utichnou teprve v roce 1845. Ve své době palác nabízí několik novinek. Jednou z nich jsou kohoutky pro teplou a studenou vodu.
V rezidenci se také nacházel první italský bidet. Dnes je královský komplex v Casertě zapsán na seznamu památek UNESCO.
