Její botanický název zní Diphylleia grayi a říká se jí různě, například křišťálová květina. Má ale také mnohem drsnější přezdívky, jako skeletový květ nebo kostlivec. Ty jsou vzhledem k její neobyčejné vlastnosti docela přiléhavé.

V českých luzích a hájích ji ve volné přírodě nenajdeme. Její domovinou jsou vlhké, zalesněné hory v chladnějších oblastech Japonska, jako jsou ostrovy Honšú nebo Hokkaidó.

Vyskytuje se také na někdejším japonském ostrově Sachalin, který je však dnes ruským územím, a existují zprávy o jejím výskytu v některých oblastech v Číně. Kvete od května do července půvabnými bílými květy a na první pohled na nich není nic výjimečného.

To však platí jen do chvíle, než přijdou do kontaktu s vodou. Stačí slabší déšť a okvětní plátky nejenom, že ztratí svou bílou barvu, ale stanou se průhlednými, čirými téměř jako sklo. Jakmile začnou osychat, zmatní a znovu zbělají. Co za tím stojí?

Buňky okvětních lístků mají zvláštní schopnost nasát velké množství vody. To způsobí, že se lístky rovnoměrně zvětší (nabobtnají). Voda zároveň vyplňuje mezery mezi buňkami, čímž snižuje rozptyl světla a umožňuje jeho průchod. Díky tomu se okvětní lístky stávají průhlednými.

Symbol pomíjivosti i čistoty

Tato změna odhaluje vnitřní žilky květiny a vytváří efekt připomínající kostru, z čehož vychází i jedna z přezdívek, které květina získala. Je to dechberoucí proces, který fascinuje nejen botaniky, ale i milovníky přírody.

Pokud se však na něj chcete podívat na internetu, dejte pozor na to, abyste nenaletěli na falešné obrázky a videa této úžasné proměny, vytvořené pomocí umělé inteligence. V Asii je tato metamorfóza symbolem čistoty, ochrany a znovuzrození, ale také pomíjivosti.

Pokud byste měli cestu do Japonska, skvělým místem k pozorování tohoto fenoménu je přírodní park Tsugaike v Naganu a nejlepší je ho navštívit v období dešťů od konce jara do začátku léta…Po odkvětu rostlina tvoří tmavě modré nebo fialové plody, dozrávající od června do srpna.

Zázrak v ohrožení

Zdá se, že zprůhlednění květů není jediná vlastnost, pro kterou je Diphylleia grayi mimořádná…V roce 1964 publikují dva japonští vědci, Yanagi Kimura a Kohtaro Yamamoto, studii o protinádorových účincích extraktů této rostliny.

Ta byla využívána i v minulosti v lidové medicíně v oblasti svého výskytu k léčbě drobných poranění. Pokud si chcete vypěstovat tuto křehkou květinu v našich podmínkách, je třeba počítat s tím, že nebude prospívat doma v květináči.

Není to pokojová rostlina, potřebuje mít specifické podmínky na zahradě, aby si mohla nastolit svůj cyklus jarního růstu a klidu na podzim a v zimě.

Ve volné přírodě je vzácná Diphylleia grayi ohrožena úbytkem svého přirozeného prostředí – lidská činnost, jako těžba dřeva a odlesňování, spolu s klimatickými změnami jí přináší nejistou budoucnost.