Září 2003. Australsko-indonéský tým archeologů po dlouhých týdnech vykopávek narazí na téměř kompletní lidskou kostru, která svými rozměry na první pohled odpovídá dětské. Následné výzkumy však ukážou, že o dítě vůbec nejde.

A pravděpodobně ani o Homo sapiens. Vědeckým objevem roku se stává zcela nový druh člověka!

Ve skupince ostrovů Malé Sundy v jihovýchodní Asii se na necelých 13 546 km2 rozprostírá ostrov Flores, porostlý hustými deštnými pralesy. Hlavním lákadlem pro zástupy turistů je krasová vápencová jeskyně Liang Bua na západě ostrova.

Tam se v létě roku 2003 vydává tým australských a indonéských vědců vedený Michaelem Johnem Morwoodem (1950–2013), s cílem pátrat po stopách pravěké migrace z asijské pevniny na australský kontinent.

Když po několika týdnech usilovné práce narazí na zvířecí kosti a kamenné nástroje, slaví malé vítězství – v jeskyni kdysi skutečně žili lidé.

Ten největší zlom jejich kariéry ale nastává v úterý 2. září téhož roku, kdy jeden z dělníků v hloubce asi 6 metrů objeví drobnou, ale bezpochyby lidskou lebku. Zanedlouho již hledí i na téměř kompletní, částečně fosilizovanou kostru.

Pár vteřin stačí

Morwood neváhá a ke spolupráci přizve svého australského kolegu Petera Browna (*1954).

„Díval jsem se na spodní čelist asi šest vteřin, možná méně, a bylo mi jasné, že nejde o člověka Homo sapiens, nýbrž o nový druh,“ vzpomíná Brown. Neznámého tvora Morwood s Brownem pojmenují Homo floresiensis neboli „člověk floreský“ a stáří jeho ostatků pomocí radiokarbonové metody datování určí na 18 000–95 000 let.

Nyní je na čase podniknout další stěžejní krok výzkumu – měření objemu mozkovny. Tu nejprve naplní hořčičnými semínky, která následně vysypou do odměrného válce a zjistí tak jejich celkový objem.

Příbuzní, či cizinci?

„Někde je chyba!“ vykřikne Brown, když do lebky nedokáže napěchovat více než 400 ml semínek, tedy asi čtvrtinové množství, než které by naplnilo mozkovnu současného člověka.

Má před sebou tvora, jenž naši planetu obýval poměrně nedávno a přitom měl mozkovnu podobnou australopithékům, kteří v Africe žili před 2,5–3 miliony let!

Nový zástupce lidského druhu, který archeologové veřejnosti představí roku 2004, se stane fenoménem, který uchvátí celý svět. Jak už tomu ale bývá, najde se i řada odborníků, kteří s jejich závěry nesouhlasí.

Věří, že jde o jedince Homo sapiens, avšak těžce nemocného, který za svou malou lebku nevděčí evoluci, ale vývojovým defektům.

Nekonečný spor

Mohlo by jít například o mikrocefalii (poruchu, která se projevuje zakrněním či předčasným ukončením růstu mozku a obvykle i celé hlavy) či endemický kretenismus způsobený sníženou funkcí štítné žlázy.

Tento vědecký spor doposud zůstává nerozhodnutý.

V poslední době se však vědci více přiklánějí k verzi o samostatném druhu.

„Pravděpodobně by mohlo jít o jakéhosi bratrance rodu Homo habilis,“ domnívá se Debbie Argueová z Australské národní univerzity, podle které se člověk floreský zřejmě vyvinul v Africe a nějakým způsobem migroval do Indonésie. A to již před více než 1,4 milionu let!