Pražský hrad je od rána v obležení zvědavců. Takovou slávu česká země ještě nezažila. Poprvé v historii bude mít krále! Kníže Vratislav II. právě zažívá vrchol své panovnické kariéry.

Obřad, který se koná 15. června 1085, nevede nikdo menší než sám trevírský arcibiskup Egilbert (†1101) a v publiku mezi řadovými diváky stojí další osobnost, jež se zapíše do českých dějin. Kronikáři Kosmovi (asi 1045–1125) neujde nic důležitého.

„Arcibiskup, jsa poslušen císařova rozkazu, přijel do hlavního sídla Prahy a při mši svaté pomazal Vratislava, oděného královskými odznaky, a vložil mu na hlavu korunu,“ shrne celou významnou událost.

Privilegium pro manželku

Vratislav (kolem r. 1033–1092) už má od 20. dubna předchozího roku za sebou světskou korunovaci od císaře Jindřicha IV. (1050–1106) v Mohuči, ale ceremoniál v Praze je ještě o stupeň významnější.

Na Vratislavově hlavě nyní spočívá koruna, skládající se z čelenky, čtyř pásů ve tvaru kříže a temenní obroučky. Je vyrobena podle vzoru koruny prvního císaře obnovené Svaté říše římské Oty I. Velikého (912–973).

Vratislav si obléká slavnostní plášť a pozvedá žezlo. Korunu arcibiskup posadí na hlavu i Svatavě (1046/1048–1126), což je velké privilegium, protože korunovace manželky panovníka obvykle přichází na řadu až o několik dní později.

Život, zdraví, vítězství

„Vratislavu, králi českému, vznešenému a mírumilovnému, život, zdraví, vítězství,“ provolávají dvořané i přítomní duchovní. Egilbert může být se svou výpravou do Prahy spokojen. Splnil císařovo přání, a navíc se nový český král ukázal být velice štědrý.

„Potom třetího dne arcibiskup, byv obohacen nesmírným nákladem zlata a stříbra, hodným královské vznešenosti, a obdařen i jinými výslužkami a dary, vrátil se radosten s velikou poctou domů,“ líčí jeho odjezd Kosmas.