Vysílený muž, pokrytý potem a prachem, padá k zemi před shromážděním mocných Athéňanů. „Zvítězili jsme!“ zašeptá a zemře. Skutečně se ale tato scéna v dějinách odehrála?
První perská invaze do Řecka neslavně končí porážkou u Marathonu 12. září 490 př. n. l. Střetne se v ní až 30 000 Peršanů s o poznání méně početnou armádou Athén. Řekové obětují střed, posílí obě křídla a nakonec zvládnou silnějšího nepřítele obklíčit.
„Kdo mohl, dal se na útěk, ale elitní jednotky ve středu bojiště už uniknout nemohly,“ líčí závěr bitvy historik Herodotos (asi 484–asi 430 př. n. l.).
Zprávu o slavném vítězství pak údajně donese do Athén řecký voják jménem Filippides, podle jiných názorů Feidippides. „Radujte se! Zvítězili jsme,“ stačí pouze oznámit, než po uběhnutí více než 42 kilometrů vyčerpáním umírá.
O čem Herodotos mlčí?
Filippides má v té době ovšem za sebou zřejmě mnohem delší běh z Athén do Sparty, kam byl vyslán zajistit posily. „Vojevůdci poslali do Sparty jako hlasatele Athéňana Filippida, který byl ostatně rychlým běžcem z povolání,“ praví Herodotos.
Ten žil jen krátce po vítězství u Marathonu, a sice popisuje Filippidův běh z Athén do Sparty a zpět, měřící zhruba 500 kilometrů, ale o tom, že by běžec měl jen krátce poté absolvovat další náročnou trasu od Marathonu, už se nezmiňuje.
To uvádí až další z historiků Plutarchos (asi 46–127 n. l.), který se však narodil o několik staletí později. Mohl mít lepší informace než Filippidovi současníci?
Zdá se, že příběh o poslu, který zvěstování zprávy o vítězství u Marathonu zaplatil životem, je jen legendou, i když sám Filippides si za svůj extrémní výkon při běhu z Athén do Sparty určitě úctu a místo v dějinách zaslouží.
