Vysoko nad tmavými lesy Pienin se vznáší podivný stín. Několik pastýřů si zaclání oči před zapadajícím sluncem a nevěřícně sleduje postavu, která se odlepila od vrcholu Tří korun.

Zdá se, jako by nějaký člověk v třepotajícím se hábitu rozprostřel obrovská křídla a plachtil přes horské štíty. Chvíli se vznáší v tichu, poté se ozve vzdálené zadunění hromu.

Oblohu rozčísne blesk a záhadný letec zmizí za zubatým hřebenem vysokých hor. Takto se zrodila jedna z nejpodivuhodnějších legend slovenských dějin – příběh o létajícím mnichovi Cypriánovi.

Odvážný řeholník s křídly

Cyprián patří k nejznámějším postavám Červeného kláštera. Narodil se 28. července 1724 ve slezských Polkovicích a jeho občanské jméno bylo Jaisge. O jeho mládí víme jen málo, ale vše nasvědčuje tomu, že šlo o mimořádně nadaného a vzdělaného mladíka.

Studoval ve Vroclavi, Brně i v Częstochowej. Některé indicie dokonce naznačují, že určitou dobu strávil i v Itálii. Roku 1753 složil řeholní sliby v kamaldulském klášteře na Zoboru.

O tři roky později přišel do Červeného kláštera pod majestátními štíty Pienin, kde působil jako správce klášterní lékárny, bylinkář, i všestranně nadaný učenec. Právě zde se však kolem jeho jména začaly rodit příběhy, které přežily staletí.

Nejznámější legenda říká, že Cyprián nebyl pouze mnichem a léčitelem. V tajnosti prý pracoval na stroji, který měl člověku umožnit létat. Příběh zachytil už začátkem 19. století kežmarský učenec Christian Genersich (1759–1825).

Později ho rozvinul historik Jan Lipták (1889–1958), a nakonec v roce 1937 se stal základem románu „Okřídlený mnich“ polského spisovatele Jana Wiktora (1890–1967).

Magická kniha i Leonardovy nákresy

Podle staré tradice získal Cyprián záhadnou knihu připisovanou legendárnímu mágovi Janu Twardowskému, polskému protějšku doktora Fausta. V ní měl najít návod k sestrojení létajícího stroje.

Po měsících pokusů prý vytvořil mechanická křídla a odhodlal se k činu, který neměl obdoby. Z nejvyššího vrchu Tří korun se údajně vrhl do prázdna a vzlétl.

Legenda tvrdí, že přeletěl nad horskými hřebeny tak vysoko, až se jeho obraz odrážel na hladině Mořského oka. Let však netrval dlouho. Rozzlobené nebeské mocnosti prý poslaly blesk, který odvážného mnicha srazil k zemi.

Jeho stroj měl být následně spálen na hranici ve Spišské Belé a samotný Cyprián odsouzen k vězení v dalekém klášteře, kde měl navždy zapomenout na sny o létání.

Problém je však v tom, že historici dodnes nenašli jediný spolehlivý důkaz, který by podobný let potvrzoval. Nezachovaly se nákresy stroje, svědectví očitých svědků ani klášterní záznamy popisující podobnou událost. Přesto legenda možná nevznikla úplně náhodou.

V klášterních dokumentech se totiž nachází nenápadná zmínka označující Cypriána jako „Itala“ – pravděpodobně odkaz na jeho studijní pobyt v Itálii. A právě tady se otevírá fascinující možnost.

Mohl se během svých cest setkat s myšlenkami Leonarda da Vinciho? Mohl vidět popisy nebo kopie slavných nákresů létajících strojů, které se v té době zachovaly v italských sbírkách?

Nanebevstoupení pomocí stroje

Zkusme si představit Cypriána jako mladého muže omámeného touhou po poznání, jak stojí nad skicami létajících strojů světoznámého renesančního génia.

Kdesi v Itálii, možná v některých z těch tichých klášterních knihoven, které hostily moudrost předchozích staletí, se najednou ocitl ve fascinujícím světě sdružujícím krásu a vědeckou přesnost, techniku ​​a umění.

Kreativní a technický talent mistra Vinciho se pro Cypriána mohl jevit jako zrcadlo vlastních vnitřně rozervaných tužeb.

Na jedné straně ho čekala duchovní cesta s přísnými pravidly kamaldulské řehole, na druhé mu před očima vyvstávaly mechanismy umožňující osvobodit se od tíže země. Něco jako nanebevstoupení pomocí stroje?