Historie

Loretánský poklad září diamanty monstrancí

Loretánský poklad září diamanty monstrancí

Leskne se jako sluneční paprsky. Na její zhotovení padla většina diamantů, které předtím údajně zdobily svatební šaty Evy Františky Krakovské z Kolovrat. Monstrance, označovaná jako Pražské slunce, patří k nejcennějším kouskům v loretánském pokladu, jenž je po tom svatovítském jedním z nejdůležitějších u nás.

České země po porážce stavovského povstání na Bílé hoře zažívají silnou rekatolizaci. S ní je spojen i zvýšený zájem o mariánský kult, oblibě se zejména těší legenda o Svaté chýši.

V ní archanděl Gabriel zvěstoval Panně Marii narození Krista, a kterou ve 13. století prý andělé přenesli z Nazaretu, ovládaného nevěřícími, do italského Loreta. Po vzoru tamní Svaté chýše se začínají stavět „lorety“ po celé Evropě.

Na Pražském slunci pracovali zlatníci tři roky.

Nic neobvyklého

Benigna Kateřina z Lobkovic (1594–1653) dává pokyn k výstavbě té pražské v roce 1626. Již o deset let později tato mecenáška v jedné z instrukcí hovoří o založení zdejší klenotnice. Není to nic neobvyklého. V rámci protireformace je pro katolickou církev nesmírně důležité ukázat svoji provázanost s mocnými šlechtickými rody a jejich bohatstvím.

Patrony pražské Lorety i napříště zůstanou Lobkovicové, svými příspěvky ji ale zahrnou také další přední osobnosti české barokní společnosti.

Zhruba 6500 diamantů věnovala na jeho výrobu Eva Františka Krakovská z Kolovrat.

Bohatství v závěti

O největší rozšíření zdejšího pokladu se postará Eva Františka Krakovská z Kolovrat (1616–1695), jež v závěti odkáže veškeré své jmění místním kapucínům. Především jde zhruba o 6500 diamantů, z nichž se má podle přání nebožky vyrobit monstrance, zdobená schránka pro uložení svěcené hostie.

Její prosbu vyplní tehdejší patron Lorety, Václav Ferdinand z Lobkovic (1654–1697), se svou chotí. Náročný úkol zadá dvorním zlatníkům ve Vídni. Vzniká proslulé Pražské slunce. Ač loretánská pokladnice v minulosti čelila několika konfiskacím – zejména v souvislosti s napoleonskými válkami –, kromě něj v ní zůstaly i další pozoruhodné monstrance.

Součástí loretánského pokladu je i perlová monstrance, která měří na výšku 93 centimetrů.
(Zdroj: HISTORY revue)

Více z Historie

Boloňské věže vyrostly z nenávisti

Historie21.1.2022

Němci z protektorátu ukradli až 12 500 zvonů!

Historie19.1.2022

Loretánský poklad září diamanty monstrancí

Historie14.1.2022

Zdemolovala Napoleonova sestra kus Itálie?

Historie12.1.2022

Vznikl ve starém Egyptě první pornočasopis?

Historie7.1.2022

Posvátný Jeruzalém: Hádali se křesťané o klíč k Božímu hrobu?

Historie6.1.2022

Zářila incká šlechta jako Slunce?

Historie5.1.2022

Vzepřeli se australští zlatokopové tvrdým daním?

Historie31.12.2021

V Kopřivnici vyrobili Hitlerovi saně

Historie29.12.2021
Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články