Mrtvé moře, ohraničené Izraelem, Palestinou a Jordánskem, je ve skutečnosti vnitrozemské jezero a je považováno za jeden z nejslanějších vodních útvarů na naší planetě.

Své jméno si skutečně zaslouží. V jeho vodě nemohou přežít žádná zvířata ani rostliny. Sůl se hromadí také podél břehů ve skalnatých hřebenech, vrcholech a věžích a turisté si užívají toho, že se na hladině vody udrží bez toho, aniž by plavali. Její slanost totiž dosahuje zhruba 34 %!

Všude samá sůl

Většina oceánské vody obsahuje podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) obyčejně asi 3,5 % rozpuštěných solí.

Pokud by veškerá takováto sůl byla z oceánu odstraněna a rozložena na suché části naší planety, pak by vrstva podle NOAA dosáhla výšky 150 metrů. Voda v Mrtvém moři je 5krát až 9krát slanější než v mořích a oceánech.

Ve větších hloubkách je salinita vyšší než u hladiny a sůl se hromadí také na mořském dně. Tato ložiska mají dnes tloušťku asi 4 metry, ta roste tempem zhruba 10 centimetrů ročně. Většina dlouhodobých usazenin se tvoří ve střední části Mrtvého moře.

To má na délku přibližně 50 kilometrů a jeho šířka činí asi 15 kilometrů. Maximální hloubka je okolo 300 metrů.

Co bude dál?

Leží v údolí, kde se kdysi rozkládalo hned několik jezer, ale poslední z nich zmizelo před 15 000 lety. Podle výzkumného střediska Minerva Dead Sea Research Center zůstalo jen Mrtvé moře, jehož povrch a břehy jsou zhruba 430 metrů pod úrovní světového oceánu.

Ve vyprahlém a nízko položeném území se voda vypařuje rychleji než v otevřeném oceánu a po ní zůstává obrovské množství soli.

Existuje sice sladkovodní zdroj, který toto slané jezero napájí, a tím je řeka Jordán, ale od 60. let 20. století se hojně využívá pro zemědělskou činnost a zavlažování. To odklonilo většinu přítoku sladké vody do Mrtvého moře.

I to přispívá k vyšší koncentraci soli. Tento ojedinělý vodní útvar má však nejistou budoucnost v podobě postupného vysychání. Vědci vypočítali, že každoročně ustupuje asi o 1 metr a do roku 2050 by mohlo vyschnout úplně.

Překvapení v hlubinách

Nebylo by to poprvé. Odborníci v letech 2010 a 2011 hledají stopy jeho geologické minulosti a zjistí, že asi před 120 000 lety během teplého období, předcházejícího poslední době ledové, Mrtvé moře zcela vyschlo.

Během výzkumů však přicházejí i na další zajímavou věc. Za pomoci speciálního vybavení objeví v dříve neprobádaných hlubinách sladkovodní prameny, obklopené koloniemi mikroorganismů.

Takže to nakonec vypadá, že i v Mrtvém moři může přece jenom existovat aspoň nějaká forma života. Od dávných dob se toto jezero také stalo zdrojem široké škály produktů, od soli přes přírodní asfalt pro egyptskou mumifikaci až po uhličitan draselný na hnojivo.

Zdejší minerály jsou pro změnu ceněnou surovinou pro výrobu kosmetiky. Jakkoliv je Mrtvé moře léčivé a užitečné, může i zabít. To když se lidé napijí většího množství vody.

Následkem může být vážné narušené rovnováhy elektrolytů v těle, což může v některých případech vést až k úmrtí.