Krkolomně znějící slovo má svůj původ v řečtině, jde o složeninu výrazů pták a křídlo. Ornitoptéry totiž napodobují let za pomocí máváním křídel!

Vynálezci závistivě sledují opeřence, jak lehce operují ve vzduchu. Jedním z prvních průkopníků se stává anglický mnich Eilmer z Malmesbury, jehož počin připomínají záznamy z 11. století. Tehdy ale nejde o ornitoptéru v dnešním významu.

Hozenou rukavici sbírá renesanční všeuměl Leonardo da Vinci (1452–1519), který s tužkou v ústech pošilhává po ptácích. Okamžitě zavrhne myšlenku křídel připevněných k pažím a navrhuje řešení za pomocí kladek a ručních pák.

Ani zdatný vědec ale svým zařízením neudělá díru do světa. Pozornost na sebe strhne v 19. století osmanský kovář Manoljo.

Sestrojí si vlastní křídla a k testu chce využít věž bělehradské katedrály svatého Michaela archanděla. Kněží mu to však zakáží, a tak letec skáče ze střechy jiného domu. Skončí v hromadě sněhu.

Pták s motorem

Pořádný rozvoj rozpačitého vynálezu zařídí až průmyslová revoluce, kdy se snaží především inženýři ve Francii. Alphonse Pénaud (1850–1880) například zavádí, jak má typická ornitoptéra vypadat. Na nosník musí být přidělaná speciální křídla.

Jeho radami se řídí kolega Gustave Trouvé (1839–1902), ten dokonce uletí 80 metrů! Pohon mají zprvu na svědomí končetiny, nahradí je pára, kterou následně střídá spalovací motor.

S ním pracuje Němec Alexander Lippisch (1894–1976). Konstruktér se proslaví válečnými letouny, jenže v roce 1929 si připíše rekord. Jeho ornitoptéra s posádkou urazí 300 metrů!

Úchvatné numero kazí pouze fakt, že stroj se dostává do vzduchu za pomoci jiného letadla. Kupí se další pokusy, a tak je zaregistrován kilometrový let, během nějž se vynález udrží ve dvacetimetrové výšce.

Pouze v knihách

Ještě před vypuknutím 2. světové války přebírají štafetu znovu Francouzi. René Riout představí veřejnosti počin jménem Riout 102T Alérion. Nejvíce připomíná vážku a inženýr do stroje vkládá veškeré naděje.

Vaz mu zlomí testy v aerodynamickém tunelu. Když se rychlost větru zvýší na 100 kilometrů za hodinu, všechna čtyři křídla se postupně ulomí. Riout už se k opravě nedostane, čáru přes rozpočet mu udělá válka, a tak Alérion končí zapomenutý v opuštěné továrně.

A právě tam na něj narazí nadšenci, stroj opraví a v roce 2005 vystaví v muzeu. Ani Československo se podivnému trendu nevyhne, svou troškou do mlýna přispěje Artur Kraus (1854-1930).

Průkopník sportu a technických novinek kutí na zámku v Pardubicích. Když se chce výsledkem pochlubit, zjistí, že neprojde dveřmi, a tak raději probourá zeď. Úspěch se nedostaví, při prvním pokusu se málem zabije.

A tak ornitoptéra zůstává jen záležitostí světa fikce. Běžnou formou dopravy se například stává na planetě Arrakis, která se objevuje v sérii Duna od amerického spisovatele Franka Herberta (1920–1986).