Děti tiše sedí a upírají zraky na babičku. „Na vydry si dejte pozor, mění se v krásné ženy a svádí muže,“ uzavírá stařena děsivý příběh. Podle japonských legend se totiž rozpustilí chlupáči vmísí mezi lidi, kde si vyberou cíl.

Ten následně zabijí a sežerou!

Hravé, roztomilé, ale také vyzbrojené ostrými zoubky. Takové jsou vydry ve zkratce. I přesto se jejich populace zmenšuje. Z celkových 13 druhů je většina na seznamu ohrožených zvířat!

Mňam, mořský ježek!

Alfou a omegou jejich žití je samozřejmě voda, kde některé druhy stráví prakticky celý život. A tak je matka příroda pořádně vybaví. Kapacita vydřích plic je až trojnásobná s ohledem na stejně velké savce. Díky tomu někteří jedinci vydrží bez vzduchu klidně i osm minut.

Pod hladinou hledají potravu, denně spořádají ekvivalent 30 % své hmotnosti. Šmejděním po jídle stráví i pět hodin. Nepohrdnou žábou, rakem či krabem. Biologové dokonce zjistí, že některé vydry umí používat drobné kameny, aby si otevřely různé mušle a škeble.

V kombinaci s ostrými zuby a pevným stiskem jde o vražednou kombinaci. Vydří gurmáni zařadí do svého jídelníčku také mořské ježky.

Spáči na vlnách

Další důležitou částí jejich tělesných schránek je srst, o níž neustále pečují. V případě mořských vyder, které se pohybují u břehů Aljašky, je to de facto nástroj k přežití. Na rozdíl od tuleňů nedisponují podkožním tukem, který by dokázal izolovat chlad.

Ale i tady přichází ke slovu příroda, která vydry vybaví kožichem. V některých případech se jedná až o 200 000 chlupů na jeden čtvereční centimetr! Pro srovnání člověk má na temeni hlavy asi 300 vlasů na centimetr čtvereční.

Když ještě zůstaneme u čísel, vydra říční, na níž můžeme narazit i u nás, je spíše chudý příbuzný. Srst má mnohem řidší. Říční vydra dorůstá až 120 centimetrů a na váze by ji ručička ukázala maximálně 15 kilogramů.

Mořští kolegové mají čísla podstatně vyšší, v případě hmotnosti klidně i trojnásobná!

Další rozdíly nacházíme v chování, protože mořské vydry často za celý život nevylezou z vody! V moři baští, rozmnožují se, a dokonce i spí. Často jsou viděny, jak leží na hladině a drží se za tlapky s jinými vydrami.

Důvod tkví v mořských proudech, které by mohly jedince odnést i desítky kilometrů daleko! Vydra říční zase do vody míří při hledání potravy. Své domovy má totiž v norách na březích řek.

Nechutná trofej

Populace vyder ale neútěšně klesá. Na vině je především lov, který zažívá boom v minulých stoletích. Kožešina se totiž stává cennou komoditou a hlavně společenským standardem. Taková čínská císařská rodina si na vydřích doplňcích doslova zakládá.

Tradici lovu vyder najdeme ale i v Anglii, například v 60. letech 20. století ochránci přírody zaznamenají, že je uloveno na 1000 nevinných vyder za pouhé čtyři roky! Pytláci si jako trofej zavěšují na krk kost z vydřího penisu. Většina států se ale za asistence zákonů snaží drobného chlupáče chránit.