Kdo nemusí vytáhnout paty z domu, ten nevychází. V kalendáři jsou první dny roku 1709 a napříč Evropou mrzne, až praští. A to doslova. Ve Francii dokonce padají z oblohy ptáci, kteří za letu umrzli.
Námořníci z jihofrancouzského Marseille něco podobného nepamatují. Hladinu přístavu pokrývá tak silná vrstva ledu, že z něj nemohou vyplout na moře. V noci z 5. na 6. ledna sevře Francii a valnou část Evropy nejtvrdší zima novověku. V Paříži je tehdy naměřeno neslýchaných 21,5 °C pod nulou přes den. Prakticky všechny francouzské řeky během pár dní pokryje led.
Paradoxem je, že se tak děje za vlády Ludvíka XIV.
(1638–1715), přezdívaného Král Slunce.
Chlad udeřil na Versailles
Z očí stárnoucího francouzského monarchy se řinou slzy. Situace v království je kritická. Ludvík XIV. cítí, že je za to spoluodpovědný. Země je totiž vyčerpaná léty jeho opulentních radovánek a nákladných bojů. Mrazy v ní navíc udeří z celé Evropy nejsilněji. Teploty klesají tak nízko, že ptáci umrzají přímo za letu a víno zamrzá v sudech.
Na cestách je stále častěji možné narazit na zaváté lidské ostatky. Aby se obyvatelé zahřáli, pálí, co se dá, často i vlastní nábytek. Mráz si proklestí cestu také do Versailles. „Kolem krku mám kožešinu a nohy v pytli z medvědí kožešiny, přesto se stále třesu zimou a jen stěží udržím v ruce pero,“ stěžuje si v dopise králova švagrová. Prokřehlý Ludvík XIV.
se snaží situaci zlepšit, jak jen se dá.
V hlavním městě začíná podávat horké polévky, které zachrání život tisícům chudáků.
Povodně, nemoci a hlad
Z rampouchů pomalu odkapává voda. Mrazy konečně polevily. Zima roku 1709 je nejen nebývale třeskutá, ale i dlouhá. Trvá skoro až do konce dubna. „Už je to za námi,“ radují se někteří při pohledu na tající sníh. Katastrofám ovšem zdaleka není konec. Rychlá obleva způsobí na mnoha místech rozsáhlé povodně. Krátce poté se přidají epidemie různých nemocí.
Zima navíc zničila sazenice a výsevy zeleniny či obilí. Konec roku 1710 se tak v řadě evropských zemí nese ve znamení hladomoru. Nejhorší situace je opět ve Francii, kde v důsledku nepřízně počasí přijde o život zhruba 600 000 lidí.
Celkem si ledové počasí na starém kontinentu vyžádá přes milion lidských obětí.
Facebook
Twitter
RSS