Že bílá má výhodu, pozná už poslední incký vládce Atahualpa. Francisco Pizarro ho drží v zajetí, a tak, aby se nenudil, se učí hrát šachy. Bílé má i Hitler, když v roce 1909 hraje patrii s Leninem. Nebo ne?

Už je to 108 let. Hitler je krátce po škole, Lenin krátce před bolševickou revolucí. Před osmi lety aukční síň Mullock’s přišla se zprávou, že bude dražit rytinu dvou velkých postav 20. století a vůdců zhoubných ideologií, jak spolu hrají.

Skica s názvem Lenin s Hitlerem při šachové partii ve Vídni roku 1909 by skutečně mohla ukazovat jeden velký duel, kdyby ji odborníci nezpochybňovali.

Hitler, Lenin a lidské šachy

Autorkou rytiny má být jakási Emma Lowenstammová, Hitlerova vídeňská učitelka umění. Když obraz dokončí, oba ho na zadní straně podepíší. V té době je Adolfu Hitlerovi (1889–1945) 20 let a ve Vídni zkouší prorazit jako umělec.

Leninovi (1870–1924) je dvakrát tolik a žije v exilu. Mohli se setkat? Mohli, i když… Obraz před druhou světovou válkou připadne nežidovské hospodyni a její současný prapravnuk jej nabídne do aukce za 40 000 liber.

Nejmenovaný obchodník říká, že jeho otec stráví celý život hledáním pravdy. Nechá vypracovat 300stránkový soudní dokument, který zahrnuje testy papíru, výzkum podpisů a pravost. Richard Westwood-Brookes, dražitel, dodává: „Zní to příliš dobře, než aby to byla pravda…“ Tady jsou fakta:

Když měla rytina vzniknout, bylo Hitlerovi 20 let, Lenin byl dvakrát starší. Dům, kde měli hrát, byl skutečný.

Hitler v roce 1909 ve Vídni byl, chtěl se stát malířem, jeho židovská učitelka Emma Lowenstrammová skutečně žila.

Lenin žil v exilu ve Francii, ale nebyl znám jako Lenin, používal mnoho jmen.

Neexistují žádné důkazy o tom, že by odjel do Vídně.

Podle historičky Helen Rappaportové se jen ví, že v říjnu odcestoval do belgického Lutychu a v listopadu do Bruselu.

Na rytině má Lenin vlasy, ve skutečnosti už v roce 1894 byl stejně plešatý jako netopýr s prostými vlasy po stranách hlavy.