„Moje říše musí i nadále růst,“ nechá se po smrti svého manžela Odaenatha slyšet královna Zenobia. Do větru přitom rozhodně nemluví. Roku 269 obsadí většinu Egypta a anektuje rozsáhlé části Sýrie.
Netrvá to dlouho a ze své Palmýry vybuduje skutečnou velmoc. To se však pranic nelíbí římskému císaři Aurelianovi…
„Nechává si razit mince s vlastní podobiznou? A svého syna tituluje císařem? Jaká drzost!“ rozčiluje se císař. Roku 272 proto narychlo svolá armádu, vytáhne s ní do Malé Asie a zaútočí na Zenobiina barbarská vojska.
„Po porážce a následujícím masakru Zenobia ustoupila do Antiochie. Aby si udržela loajalitu zdejších obyvatel, tvářila se před nimi jako vítězka.
Dokonce nechala městem provést v řetězech muže, který se podobal Aurelianovi,“ píše současný historik Robin Cross. Římské legie však zvítězí i v další bitvě a Zenobia se musí dát na útěk…
Vzestup a pád
Historie starověké Palmýry sahá až do 2. tisíciletí př. n. l., tak se alespoň píše v archivu sumerského města Mari. Někteří ale tvrdí, že k založení města dojde až v 1. stol. př. n. l. samotným králem Šalomounem.
Palmýra hodně prosperuje z obchodních karavan, jelikož místní obyvatelé jsou proslulí obchodníci. Zakládají kolonie podél Hedvábné stezky spojující Persii, Indii, Čínu a Římskou říši.
Město rovněž ovlivní řecko-římská kultura, díky níž vznikne typická architektura, spojující východní i západní tradice.
Mocenského vrcholu dosáhne město ve 3. stol., kdy palmýrský král Odaeanthus porazí perského velekrále Šápura I.
Nechá město srovnat se zemí!
Odeanthova vláda však netrvá příliš dlouho. V roce 267 ho jeho manželka nechá odstranit a sama se chopí královské koruny. V zemi vypukne vzpoura proti Římské říši a je vyhlášeno Palmýrské císařství.
Povstání je však rychle potlačeno a roku 273 nechá římský císař Aurelianus město srovnat se zemí. Obnoveno je až císařem Diokleciánem.
Palmýrské obyvatelstvo konvertuje během 4. století ke křesťanství a v druhé polovině prvního tisíciletí k islámu. Poté je řečtina a palmýrština nahrazena arabštinou.
(Foto: wikipedia.org, shutterstock.com)
