Historie

Palmýra: Pouštní antické Benátky

Palmýra: Pouštní antické Benátky

„Moje říše musí i nadále růst,“ nechá se po smrti svého manžela Odaenatha slyšet královna Zenobia. Do větru přitom rozhodně nemluví. Roku 269 obsadí většinu Egypta a anektuje rozsáhlé části Sýrie. Netrvá to dlouho a ze své Palmýry vybuduje skutečnou velmoc. To se však pranic nelíbí římskému císaři Aurelianovi…

Ze starověkých chrámů zůstaly dnes už jen ruiny. V roce 2015 byl členy Islámskho státu zničen i slavný Belův chrám.

„Nechává si razit mince s vlastní podobiznou? A svého syna tituluje císařem? Jaká drzost!“ rozčiluje se císař. Roku 272 proto narychlo svolá armádu, vytáhne s ní do Malé Asie a zaútočí na Zenobiina barbarská vojska. „Po porážce a následujícím masakru Zenobia ustoupila do Antiochie. Aby si udržela loajalitu zdejších obyvatel, tvářila se před nimi jako vítězka. Dokonce nechala městem provést v řetězech muže, který se podobal Aurelianovi,“ píše současný historik Robin Cross. Římské legie však zvítězí i v další bitvě a Zenobia se musí dát na útěk…

Král Odeanthus se na trůnu příliš dlouho neihřál. V roce 267 ho jeho manželka Zenobia nechala odstranit.

Vzestup a pád

Historie starověké Palmýry sahá až do 2. tisíciletí př. n. l., tak se alespoň píše v archivu sumerského města Mari. Někteří ale tvrdí, že k založení města dojde až v 1. stol. př. n. l. samotným králem Šalomounem. Palmýra hodně prosperuje z obchodních karavan, jelikož místní obyvatelé jsou proslulí obchodníci. Zakládají kolonie podél Hedvábné stezky spojující Persii, Indii, Čínu a Římskou říši. Město rovněž ovlivní řecko-římská kultura, díky níž vznikne typická architektura, spojující východní i západní tradice. Mocenského vrcholu dosáhne město ve 3. stol., kdy palmýrský král Odaeanthus porazí perského velekrále Šápura I.

Na vrcholu své moci, v období vlády královny Zenobie, měla Palmýra až 200 000 obyvatel.

Nechá město srovnat se zemí!

Odeanthova vláda však netrvá příliš dlouho. V roce 267 ho jeho manželka nechá odstranit a sama se chopí královské koruny. V zemi vypukne vzpoura proti Římské říši a je vyhlášeno Palmýrské císařství. Povstání je však rychle potlačeno a roku 273 nechá římský císař Aurelianus město srovnat se zemí. Obnoveno je až císařem Diokleciánem. Palmýrské obyvatelstvo konvertuje během 4. století ke křesťanství a v druhé polovině prvního tisíciletí k islámu. Poté je řečtina a palmýrština nahrazena arabštinou.

(Foto: wikipedia.org, shutterstock.com)

Více z Historie

Šachova synagoga: Holešovský skvost přestál řádění nacistů

Historie29.5.2020

V zákulisí války: Dopoval Hitler své vojáky pervitinem?

Historie27.5.2020

Courbetův Ateliér: Urazil malíř císaře?

Historie22.5.2020

Jednotka 731: Infikovali japonští vědci válečné zajatce morem?

Historie21.5.2020

Janu z Arku nezastavil ani šíp v rameni

Historie15.5.2020

5 nejzáhadnějších měst lidských dějin

Historie13.5.2020

5 VĚCÍ, KTERÉ JSTE NEVĚDĚLI O… faraonovi Tutanchamonovi

Historie6.5.2020

Velký londýnský smog: V hutné mlze zemřelo na 12 000 lidí!

Historie29.4.2020

Palmýra: Pouštní antické Benátky

Historie27.4.2020
Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat