„A teď jim řekni, ať otevřou brány, jinak se setkáš s Alláhem,“ naléhá sultán Saladin na zajatce. Purkrabí nejsilnější křižácké pevnosti na Blízkém východě – Kraku des Chevaliers – udělá, jak je mu poručeno. Na rytíře na hradbách skutečně arabsky volá, aby se vzdali, ale francouzsky jim vzápětí nařizuje přesný opak…
Pro křesťanské rytíře jsou ztělesněním jistoty, síly a bezpečí, pro muslimy horkou půdou, které je lepší se vyhnout. Křižáci od počátku svých výprav (první byla vyhlášena roku 1095) postaví či přestaví ve Svaté zemi desítky pevností, přičemž si na nich rozlámou šavle i ti nejobávanější arabští vojevůdci.
Hrady dnes leží na území států Řecka, Kypru, Turecka, Sýrie, Libanonu, Izraele, Jordánska a Egypta.
Pero je silnější než meč
Bezmála 30 let trvá stavba nejimpozantnější křižácké pevnosti v celé Svaté zemi. Krak des Chevaliers neboli Pevnost rytířů stojí na kopci nedaleko syrského města Homsu a kromě vojenské pevnosti funguje též jako administrativní středisko. V roce 1188 ho neúspěšně obléhá sultán Saladin (1138–1193), který záhy dobude město Jeruzalém.
Pevnost padne až v roce 1271, když mamlúcký sultán Bajbars (1223–1277) obráncům hradu pošle zfalšovaný dopis, v němž je jménem hraběte z Tripolisu vyzývá ke kapitulaci.
Zmatení rytíři otevřou brány…
Není nad dobré mravy
Saladin odhrne pokrývku z tácu a přičichne. „Naše paní váš žádá, zdali by alespoň dnes nemohl být klid,“ vysvětluje posel, proč mu žena antiochijského knížete, Stefanie z Milly (kolem r. 1150–1197), posílá dobroty ze svatební hostiny, která právě na hradě Kerak (v dnešním Jordánsku) probíhá. Na sultána gesto udělá dojem, ale ne tak moc, aby zcela odtáhl.
Svým mužům alespoň rozkáže, aby nebombardovali komnaty svatebčanů. Hrad z obléhání v roce 1183 vysvobodí jeruzalémský král Balduin IV. (asi 1161–1185).
O šest let později už se ho ale muslimové zmocní.
Nechá je vyhladovět
Pouhých 74 kilometrů na jih od hradu Keraku se na východním břehu Mrtvého moře nachází pevnost Krak de Montréal. I do jejích hradeb Saladin otiskne své jméno. V roce 1187 ji oblehne. Kvůli strmým srázům, na jejichž vrcholu je hrad postaven, ho ale není schopen přímo dobýt, a pevnost proto nechá vyhladovět.
Facebook
Twitter
RSS