Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy.

Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.

Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského Wilheringu. Vlivný šlechtic se současně rozhodne udělat z jihočeského opatství rodovou nekropoli.

Díky štědrosti Rožmberků klášter dlouhodobě vzkvétá a stává se domovem překrásných uměleckých děl. Například místní kostel Nanebevzetí Panny Marie ozdobí ve 14. století cyklus dnes velmi ceněných deskových maleb tzv. Mistra vyšebrodského.

Sídlo cisterciáků bez větší újmy přežije rok 1422, kdy ho dobývají husité. Ti sice klášter zapálí, ale jeho budovy nerozboří. A štěstí mu přeje i na konci 18. století.

Za reforem císaře Josefa II. (1741–1790) totiž jen o fous unikne zrušení, byť přichází o část majetku.

Mniši do koncentráku

Bohužel nacisté už jsou nad jeho síly. Po podpisu Mnichovské dohody na konci září 1938 je Vyšší Brod připojen k německé Říši.

Všichni mniši musejí klášter opustit a někteří z nich kvůli svým protinacistickým postojům záhy skončí ve vězení nebo v koncentračních táborech.

Týká se to i Engelberta Blöchla (1892–1942), jenž umírá v Dachau… Novým pánem vyšebrodského opatství se stává linecké gestapo.

Zřizuje zde depozitář nakradených cenností, určených pro „největší galerii na světě“, kterou hodlá Adolf Hitler (1889–1945) zřídit v Linci. „Sváželi je sem z celé střední a východní Evropy.

Dostaly se sem i předměty, které patřily do soukromého vlastnictví Adolfa Hitlera. Byly to sochy i obrazy,“ vypráví současný kunsthistorik Jiří Franc. Naopak spoustu místních „klenotů“ Němci před koncem války pro jistotu odvezou do Rakouska.

V tajném skladišti v solných dolech ukryjí také vzácný Závišův kříž ze 13. století.

Komunisté ho zavřou                                      

S koncem války se do Vyššího Brodu vracejí řeholníci. Ne nadlouho. Valná část Němců je odsunuta na základě Benešových dekretů. Hrstka českých mnichů zde pak zůstane do roku 1950, kdy cisterciácký klášter zruší komunisté. Obnoven je až v roce 1990.