Zatímco pravěkému člověku sloužil ke kontrole účtů klacek se zářezy, Babyloňané si již vedli finanční záznamy na hliněných destičkách, Egypťané na papyrech. Od nich metody účetních zápisů převzali staří Řekové, v jejichž chrámech fungovaly první banky.
Staří Římané potřebují na vedení účetnictví hned tři knihy – tu poznámkovou, knihu příjmů a vydání a knihu účtů. Zajímavým dokumentem, zahrnujícím i finanční informace z dané doby, je kniha Skutky božského Augusta (v latinském originále Res Gestae Divi Augusti), jejímž autorem nebyl nikdo jiný než první římský císař Augustus (63 př. n. l.–14 n. l.).
Kromě oslavy jeho vlastní maličkosti obsahuje řadu zpráv o výdajích na válečné veterány, stavbu chrámů, náboženské oběti i divadelní nebo gladiátorské hry.
Nestačí popsat knihu…
V bohatých italských přístavech místní obchodníci potřebují účetní knihy jako sůl. Začíná se zde rozvíjet podvojné účetnictví, zachycující každou účetní položku na dvou účtech (Má dáti a Dal). Zásady pro účtování sepisuje františkánský mnich Luca Pacioli (1445–1517), který je považován za otce účetnictví. Matematik, původně působící v Benátkách, se na sklonku 15.
století přesouvá do Milána, kde si padne do noty s dalším velikánem své doby, s Leonardem da Vinci (1452–1519). Ten svými kresbami doprovodí některé z jeho děl, a aby to obchodníci měli jednodušší, pokouší se vytvořit samopočítací stroj.
Tehdy ještě finančníci často používají abakus – mechanické počítadlo.
Neutopit náklady
Za vynálezce kalkulačky je považován francouzský matematik a fyzik Blaise Pascal (1623–1662). Brzy je tu ale s rozvojem tovární výroby pro účetnictví další výzva. Již nestačí sledovat jen příjmy a výdaje, ale podnikatele, řídící své podniky, zajímají i další faktory a prognózy. Za průkopníka tzv.
nákladového účetnictví je považován anglický hrnčíř Josiah Wedgwood (1730–1795), který operuje s pojmy jako „režijní náklady“ nebo „utopené náklady“. Francouzský podnikatel v pojišťovnictví Thomas de Colmar (1785–1870) zase přichází v roce 1820 se svým počítacím strojem, zvaným Arithmometr, jehož vynález mu dokonce vynese prestižní Řád čestné legie.
Facebook
Twitter
RSS