Historie

Spolupracoval otec účetnictví s Leonardem da Vinci?

Spolupracoval otec účetnictví s Leonardem da Vinci?

Zatímco pravěkému člověku sloužil ke kontrole účtů klacek se zářezy, Babyloňané si již vedli finanční záznamy na hliněných destičkách, Egypťané na papyrech. Od nich metody účetních zápisů převzali staří Řekové, v jejichž chrámech fungovaly první banky.

Staří Římané potřebují na vedení účetnictví hned tři knihy – tu poznámkovou, knihu příjmů a vydání a knihu účtů. Zajímavým dokumentem, zahrnujícím i finanční informace z dané doby, je kniha Skutky božského Augusta (v latinském originále Res Gestae Divi Augusti), jejímž autorem nebyl nikdo jiný než první římský císař Augustus (63 př. n. l.–14 n. l.).

Kromě oslavy jeho vlastní maličkosti obsahuje řadu zpráv o výdajích na válečné veterány, stavbu chrámů, náboženské oběti i divadelní nebo gladiátorské hry.

Za otce účetnictví je považován Luca Pacioli.

Nestačí popsat knihu…

V bohatých italských přístavech místní obchodníci potřebují účetní knihy jako sůl. Začíná se zde rozvíjet podvojné účetnictví, zachycující každou účetní položku na dvou účtech (Má dáti a Dal). Zásady pro účtování sepisuje františkánský mnich Luca Pacioli (1445–1517), který je považován za otce účetnictví. Matematik, původně působící v Benátkách, se na sklonku 15.

století přesouvá do Milána, kde si padne do noty s dalším velikánem své doby, s Leonardem da Vinci (1452–1519). Ten svými kresbami doprovodí některé z jeho děl, a aby to obchodníci měli jednodušší, pokouší se vytvořit samopočítací stroj.

Tehdy ještě finančníci často používají abakus – mechanické počítadlo.

Da Vinci se pokouší vytvořit samopočítací stroj.

Neutopit náklady

Za vynálezce kalkulačky je považován francouzský matematik a fyzik Blaise Pascal (1623–1662). Brzy je tu ale s rozvojem tovární výroby pro účetnictví další výzva. Již nestačí sledovat jen příjmy a výdaje, ale podnikatele, řídící své podniky, zajímají i další faktory a prognózy. Za průkopníka tzv.

nákladového účetnictví je považován anglický hrnčíř Josiah Wedgwood (1730–1795), který operuje s pojmy jako „režijní náklady“ nebo „utopené náklady“. Francouzský podnikatel v pojišťovnictví Thomas de Colmar (1785–1870) zase přichází v roce 1820 se svým počítacím strojem, zvaným Arithmometr, jehož vynález mu dokonce vynese prestižní Řád čestné legie.

Arithmometr dokáže sčítat či odečítat šesti- nebo osmimístná čísla a umožňuje i poloautomatické násobení a dělení.

Více z Historie

Dostali viktoriánští bobíci na zločince píšťalku?

Historie9.12.2022

Římané v Arábii vsadili na špatného koně

Historie7.12.2022

Apollinaire proslul díky krádeži Mony Lisy

Historie2.12.2022

Poutní kostel na Zelené hoře: Santini do něj zaklel číslo 5

Historie30.11.2022

Pořídili si Švýcaři flotilu kvůli válce?

Historie25.11.2022

Chronologie Lidstva

Historie25.11.2022

Závěr francouzského tažení do Ruska: Napoleon Kutuzovovi vyklouzl hned dvakrát

Historie23.11.2022

Belémská věž: Spása pro námořníky, strašák pro vězně

Historie18.11.2022

Zakladatel Mughalské říše rád zahradničil

Historie16.11.2022
Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články