Historie

SUPERERUPCE SLUNCE Zlatokopové mohou pracovat i v noci

SUPERERUPCE SLUNCE Zlatokopové mohou pracovat i v noci

Hrajeme se Sluncem ruskou ruletu,“ říkají vědci a bezradně krčí čela, když přichází řeč na téma sluneční bouře nebo chcete-li, erupce. Přicházejí ve větší či menší intenzitě přibližně každých sto let a lidstvo se vůči nim zatím nemá jak bránit. K dosud nejsilnější zaznamenané dojde roku 1859, kdy ještě moderní člověk nebyl životně závislý na elektřině. Dnes by erupce stejného rozsahu měla katastrofické následky, s přihlédnutím na letadla, vykolejené vlaky, nemocnice nebo zásoby potravin, a náprava by trvala měsíce, ne-li roky.

Erupce jsou na Slunci běžná věc a podle vědců je jen otázka času, kdy Zemi zasáhne další z nich.

Polární záře v až v Karibiku

K supererupci pojmenované Carringtonova událost dochází 1. a 2. září a už pár dní předtím je jasně viditelná polární záře až na severu Austrálie. Bouři jako první zaznamenávají nezávisle na sobě dva angličtí amatérští astronomové, Christopher Carrington a Richard Hodgson. Ti nad ránem dalekohledem objevují dvě plošky oslnivě jasného a bílého světla uprostřed velké skupiny slunečních skvrn, zatímco magnetometry v londýnské Královské observatoři už vykazují enormní aktivitu. Před úsvitem potom silná polární záře osvítí oblohu až po oblast Karibiku, takže zlatokopové vstávají do práce a táborníci ve Skalistých horách si vaří snídani, přesvědčeni o tom, že je den. Telegrafní systémy v Evropě a v Severní Americe fatálně selhávají, někteří operátoři jsou zasaženi elektrickým proudem, zatímco jiné přístroje zase zázračně fungují, aniž by byly zapojeny. Záře osvětluje celou planetu po několik dní.

Polární záře byla v roce 1859 viditelná až na severu Austrálie.

Jen 12 hodin na přípravu

Pouze v USA by dnes způsobila událost stejného rozsahu škodu za více než 1 bilion dolarů a podle nejnovějších odhadů je pravděpodobnost, že se bude opakovat v příštích deseti letech asi jedno procento. Jako možnou preventivní ochranu vědci navrhují vystavění ochranného magnetického štítu ve stejné velikosti jako je Země, což by bylo velmi nákladné. O tom, že k erupci dojde, navíc mohou s jistotou vědět pouze s předstihem dvanácti hodin. Naposledy Zemi zasáhla rozsáhlá solární bouře v roce 2015 a zanechala následky na rozvodových sítích a satelitní navigaci.

Pokud by znovu došlo k podobné události většího rozsahu, astrofyzik Marian Karlický varuje před zničením ozonosféry, která život na naší planetě chrání před ultrafialovým zářením. To by mohlo znamenat konec všeho živého.
(Foto: wikipedia.org, pinterest.com)

Více z Historie

PROJEKT FORTITUDE Kde udělal Hitler chybu?

Historie25.9.2020

Nenáviděl Ludvík XIV. od dětství Paříž?

Historie23.9.2020

OPERACE TELEMARK – Velkolepé plány Němců zkřížil Einstein!

Historie18.9.2020

Sověti platili za Pepsi Colu ponorkami

Historie16.9.2020

Jízdárna ve Světcích: Čím se Windischgrätz chlubil hostům?

Historie11.9.2020

Vojevůdce Attila, jeho jméno rezonuje dodnes, přesto je zahalen tajemstvím

Historie10.9.2020

Zákeřný Bagoás: Usiloval o život třem panovníkům!

Historie9.9.2020

Smutný osud Miklóse Horthyho: Nejprve zajat nacisty, poté Američany!

Historie4.9.2020

Pomohl Napoleon na svět konzervám?

Historie2.9.2020
Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat