„Pořád se o něco doprošovat,“ posteskne si Petr Vok z Rožmberka, když mu zase jednou docházejí peníze. Bude muset psát bratrovi a potom napjatě čekat, jestli mu milostivě nějaké finance poskytne. Samozřejmě že se to neobejde bez výčitek. 

Jako šestadvacetiletý už je Petr Vok (1539–1611) naprosto samostatný. Za své činy a hospodaření ale stále musí skládat účty staršímu bratrovi Vilémovi (1535–1592). Není mu to zrovna po chuti, protože rád hýří penězi.

Za necelé tři měsíce dokáže jako mladík utratit víc než jeho matka Anna za celý rok. Usadí se v Bechyni a zdejší zámek si nechá nákladně přestavět v renesančním stylu.

Svému zodpovědnému a vážnému bratrovi navzdory si tu vydržuje velký a nákladný dvůr. Příslušnicemi opačného pohlaví se to na zámku jenom hemží. Petr Vok prostě miluje jejich společnost.

Vydržuje si i dvacet žen

Ve svém fraucimoru (ženském dvoře – pozn. red.) má podle Vavřince Benedikta Mecera, autora Třeboňských pamětí, 16 různých žen „včetně Turkyně a paní ze Židův“.

Ještě štědřejší je ale v odhadech dámské společnosti současný historik Václav Bůžek:

„Uvádí se, že Petr Vok měl kolem sebe asi dvacet, někdy i více žen, které tam (v jeho domácnosti) žily i v době, kdy nebyl ženatý.“ Vok ženy šatí a živí a jeho favoritkou se stává Zuzana Vojířová z rytířského rodu Vojířů (v některých pramenech se mylně udává jako dcera mlynáře).

Právě ona dokáže splnit velmožovy labužnické nároky na kuchyni. Na oplátku od něj dostává třeba látky nakupované na trzích v rakouském Linci.

Pokuta jako důkaz

Na bechyňském zámku také Vok k bratrově velké nelibosti organizuje bujaré pitky. Dokonce tu praktikuje takzvané pokutní registry. „Nedopils číši, zaplatíš pokutu,“ halasně se směje opilý Petr svému hostu a rukou mu přistrkává jakýsi notýsek.

Šlechtic, jenž Rožmberka navštívil, dostává míru nápoje, kterou musí vypít. Pokud to neudělá, „vafasuje“ jako pokutu další. Každý, kdo pije, má povinnost svoji pokutu zapsat do sešitu jako důkaz, že Petra navštívil.

Když k zápisku přidá i nějaké moudro, obrázek nebo básničku, kterou v ovíněném stavu složí, tím lépe.