Co když udržitelnost neznamená méně života, méně pohodlí a návrat do jeskyně, ale jednoduše chytřejší svět?
Právě tomu jsme věnovali nové, už 6. uhlíkově neutrální vydání časopisu 21. STOLETÍ. Vyjde 16. září a přinese 16 stran navíc.
Čekají vás věda, příroda, technologie i překvapivé objevy, které ukazují, že planeta má někdy mnohem důmyslnější řešení než my.
Udržitelnost je dnes slovo, které potkáte skoro všude. Na obalech, v reklamách, ve strategických dokumentech i na sociálních sítích. Někdy znamená skutečnou změnu. Jindy jen hezky zelenou nálepku.
My jsme se proto rozhodli podívat se na věc trochu jinak.
Co skutečně funguje? Co je jen chytrý marketing? A co už dnes vědci vědí o tom, jak bychom mohli s planetou zacházet rozumněji?
A začneme rovnou otázkou, která dokáže rozpoutat slušnou hádku u nedělního oběda:
Je BIO opravdu BIO?
Je ekologické zemědělství skutečně lepší, nebo si jen připlácíme za zelené logo? Odpověď není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát.
Dnešní ekologické zemědělství patří mezi nejpřísněji regulovaná odvětví, zároveň se ale na obalech množí nejrůznější „přírodní“, „eko“ a „friendly“ nálepky.
Podzemní internet, který řídí klima
Internet máme v počítačích. Rostliny mají něco podobného pod nohama.
Pod zemí se rozprostírá fascinující síť houbových vláken, která propojuje rostliny a pomáhá jim získávat vodu i živiny. A nejde jen o rostlinnou verzi internetu.
Tato skrytá spolupráce může hrát překvapivě důležitou roli také v ukládání uhlíku a regulaci klimatu.
Co se děje pod našima nohama, zatímco nahoře řešíme klimatickou změnu?
Země má vlastní termostat
Naše planeta není pasivní kámen letící vesmírem. Vědci odhalili mechanismus, který jí už desítky milionů let pomáhá regulovat klima.
Hladiny oceánů, fosforečnany, mořský život a ukládání uhlíku na dně moří vytvářejí obrovský přírodní systém, který dokáže klima postupně ovlivňovat.
Jenže má jeden háček. Zemský termostat pracuje v milionech let. My máme problém, který jsme stihli vytvořit mnohem rychleji.
Vodík: svatý grál, nebo drahá slepá ulička?
Ještě nedávno měl vodík zachraňovat dopravu. Vypadalo to skoro dokonale: vysoký dojezd, rychlé tankování a žádné výfukové emise, naopak jen voda.
Realita je ovšem tvrdší než reklamní slogan. Technologii brzdí cena, infrastruktura i nedostatečná poptávka. Má vodík ještě šanci stát se palivem příští dekády, nebo jsme si zamilovali technologii, která bude nakonec příliš drahá?
Udržitelnost nekončí u planety
V novém čísle se ale podíváme také na člověka. Zjistíme například, proč evoluce nepostavila naše tělo jako dokonale fungující stroj, nebo jestli se jednou naučíme něco od zvířat. Hibernace by totiž mohla změnit způsob, jakým budeme cestovat vesmírem.
Méně jídla, méně prostoru, menší nároky na lidský organismus. Zní to jako sci-fi. Vědci už ale hledají způsob, jak tento trik přírody využít.
Podíváme se na Měsíc, do vesmíru i hluboko do minulosti.
Zjistíme, jak levné by jednou mohlo být létání do kosmu, proč mají rosomák a medojed tak málo respektu k větším predátorům a co nám může jediný ulomený zub tyranosaura prozradit o útoku starém 66 milionů let.
Šesté uhlíkově neutrální vydání
Nové číslo vychází 16. září, tedy v den, kdy si připomínáme Mezinárodní den ochrany ozónové vrstvy. Před 39 lety se svět dokázal dohodnout na Montrealském protokolu a ukázal, že když máme problém, nemusíme nad ním jen bezmocně kroutit hlavou.
Možná je to dobrá zpráva i pro dnešek.
Protože udržitelnost nemusí znamenat žít hůř. Může znamenat přestat zbytečně plýtvat. Věcmi, energií, půdou i vlastními nápady.
Titul zakoupíte v trafikách, či si jen můžete předplatit ZDE