„Jak to myslí, že nemají zájem? Vždyť byli nadšení!“ Robert Kearns je na dně. Automobilka právě odmítla jeho inovaci stěračů.

Jenže již roku 1969 vyjíždějí z fabriky první modely s Kearnsovým zlepšovákem. Začíná spor, kterému génius obětuje vše – čas, rodinu i sám sebe.

Američan Robert William Kearns (1927–2005), který během vlastní svatby přijde o levé oko, sedí roku 1963 za volantem svého Fordu Galaxie. Trošku mrholí a stěrače šmidlají čelní sklo vozu v neustávajícím rytmu. Kearnsovi to leze krkem.

Zdravé oko je z toho podrážděné, až začne bolet. A tak inženýr sedne nad papír a vymyslí systém stěračů s přerušovaným cyklem! Ten dnes najdete ve většině aut. Toto osvícení mu ale zničí život…

Tak toto tedy ne!

„Přizpůsobil jsem je lidskému oku, které mrká každých pár sekund,“ vysvětluje Kearns, když oběhne se svým nápadem všechny tři dominantní hráče na trhu: General Motors, Ford a Chrysler. Líbí se všem, ale postupně mu jeho návrh smetou ze stolu.

Kearns si podá patent. A brzy se nestačí divit. Od roku 1969 začnou ti, kdo ho zapudili, instalovat do aut systémy stěračů založené na jeho návrhu. Jako první tak učiní Ford pro svou řadu Mercury. Robertovi se začne v žilách vařit krev.

Najme právníka a chce se soudit. Ford se pokusí o mimosoudní vyrovnání, ale teď to bude Kearns, kdo se cítí být na koni. „Tohle už není otázka peněz,“ vysvětlí manželce Phyllis, se kterou bude mít šest dětí.

Právníci jsou k ničemu…

Roku 1978 začíná táhlý soudní proces, ve kterém Kearns požaduje po Fordu odškodné ve výši 395 000 000 dolarů, což tehdy představuje 1,96 miliardy Kčs. Roku 1982 začínají soudy proti Chrysleru. General Motors z toho vyvázne bez poskvrnky.

Soud totiž žalobu zamítne z procesních důvodů. Chrysler si najme právnickou firmu Harness IP, ovšem tutéž osloví zpočátku i Kearns.

„Táta to považoval za střed zájmů, ale nepodařilo se mu přesvědčit jeho právníky, aby s tím něco dělali,“ vzpomíná Robertův syn Dennis Kearns. Vynálezce tak na profesionály zanevře a většinu soudních sporů povede on a jeho rodina.

K soudům ještě ten rozvodový

Rodinné výlety? Partnerský život? To vše je pro Kearnse až na druhé koleji. Alfou i omegou jeho života se stane soudní vendeta. Propadá depresím, které začne utápět v alkoholu.

A zatímco Československem hýbe sametová revoluce, Kearns kromě sporů s automobilkami řeší i rozvod. Už i Phyllis dojde trpělivost. Kearns totiž mezitím odmítne další nabídky na mimosoudní urovnání, a to včetně 30 000 000 dolarů od Fordu.

Nakonec ale dosáhne svého – s Fordem roku 1990 a s Chryslerem roku 1992. Ovšem s částkou řádově menší, než chtěl. Dostane celkem 28 900 000 dolarů, ale přes 20 let se táhnoucí soudy také něco stojí.

Zbude mu maximálně 5 000 000 dolarů odškodného a zničený život. Roku 2005 umírá na kombinaci rakovinu mozku a prostaty zhoršenou Alzheimerovou chorobou.