Věda

Laser, který si neodpočine!

Laser, který si neodpočine!

Není laser jako laser. Přístroj umístěný v Badatelském centru PALS v Praze patří k nejmodernějším a nejvýkonnějším laserovým systémům v Evropě. Svědčí o tom skutečnost, že na konci května tohoto roku vypálil v pořadí již 50 000. výstřel!

Lasery nacházejí čím dál více uplatnění napříč mnoha obory. Můžeme se s nimi setkat v medicíně, kde slouží k operacím oční sítnice, ve stavebnictví k měření vzdáleností, ve vojenství k zaměřování cílů atd. Využívají je též vědci k rozličným experimentům. Přístroje s velkým výkonem dokáží napodobit podmínky panující ve Vesmíru, konkrétně v jádrech žhnoucích hvězd. Díky tomu je možné zkoumat reakce látek na extrémní teploty a tlaky.
Jedním z takových laserů je právě i PALS (Prague Asterix Laser System), jehož jubilejní 50 000. výstřel si nenechalo ujít 25 členů Badatelského centra. To je od roku 1998 společným pracovištěm Ústavu fyziky plazmatu AV ČR a Fyzikálního ústavu AV ČR. Jsou zde uskutečňovány experimenty mezinárodního charakteru. Kapacita laseru je přidělována vybraným projektům z celé Evropské unie.

Akademie věd získala laserový systém zvaný Asterix IV za symbolickou 1 německou marku. Zařízení bylo vyvinuto v německém Ústavu Maxe Plancka pro kvantovou optiku v Garchingu u Mnichova. Následně pro něj byla v Praze vybudována moderní laserová hala. Ke spuštění provozu došlo v květnu 2000. Od té doby zde probíhá výzkum laserového plazmatu. To vzniká interakcí laserového paprsku o výkonu až několika terawattů s hmotou.

PALS pracuje na základní vlnové délce 1315 nm. Jím generovaný paprsek lze soustředit do ohniska o průměru menším než 0,1 mm, čímž je v konečném důsledku docíleno intenzity záření až několika desítek miliard megawattů na centimetr čtvereční. Energie o takové extrémní hustotě dokáže přeměnit jakoukoli látku v horké plazma.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Už i člověk v době kamenné si od plic zanadával.

Kdy začal člověk nadávat?

Věda19.9.2017
2

Kdy je únava už opravdu problém?

Věda15.9.2017
Lasius Niger (Black garden ant). Worker

Tvoří mravenčí larvy speciální kastu?

Věda12.9.2017
1

Pozor, zvíře na silnici!

Věda8.9.2017
Octomilka dosahuje velikosti 2–4 mm.

V čem porazí octomilka slona?

Věda5.9.2017
Samci psů hyenových odmítnutí partnerkou se vracejí ke své rodné smečce a vypomáhají s výchovou mláďat.

Co ovlivňuje pohlaví potomstva?

Věda1.9.2017
Mravenec žahavý (Myrmica rubra) a jeho larvy

Tvoří mravenčí larvy speciální kastu?

Věda29.8.2017
Zdravý zrak je základem orientace ve světě.

Odborníci varují: Nenechávejte šedý zákal „dozrát“, je to nebezpečný nesmysl!

Věda25.8.2017
Příroda Skalnatých hor

Skalnaté hory: pýcha Severní Ameriky

Věda22.8.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o