Celosvětový počet astmatiků je odhadován na více než 300 milionů. Za posledních 20 let dochází k nárůstu onemocnění především u dětí a mladistvých. Astma se stává nejčastějším chronickým onemocněním dětského věku.
Tento trend je patrný i v České republice. Prevalence astmatu v ČR se zvyšuje především v dětské populaci.
Úmrtnost na astma je u nás velmi nízká díky péči odborných specialistů a v posledních letech kolísá kolem 1/100 000 obyvatel, tj.kolem 100 osob ročně.
Pro zajištění kontroly nad astmatem a zabránění akutním ohrožujícím stavům je nejvýznamnější včasná diagnóza a včasné zavedení preventivní léčby. Nejdůležitější je potlačení zánětu v dýchacích cestách, samotná úlevová léčba nestačí a může být nebezpečná.
Cílem léčby je, aby nemoc byla takzvaně pod kontrolou. Jak vypadá kontrolované astma?
Pacient pociťuje mírné příznaky astmatu nejvýše dvakrát měsíčně, zmíněnou léčbu potřebuje užít maximálně dvakrát měsíčně, nemusí omezovat své fyzické aktivity, nepostihují ho těžké záchvaty, jeho plíce fungují normálně.
Bez léků se neobejdete
Léky používané k léčbě astmatu dělíme na kontrolující, resp.
preventivní antiastmatika, která jsou užívána dlouhodobě každodenně, a především díky svému protizánětlivému účinku udržují astma pod kontrolou a antiastmatika, která jsou užívána dle potřeby k rychlému odstranění záchvatu a úlevě od příznaků.
Antiastmatika uvolňují křeč svaloviny ve stěně průdušek a tím znovu zvětší průchodnost dýchacích cest.
Úlevová léčba by měla být užívána pouze v případě potřeby, v nejnižší nutné dávce a frekvenci. Zvýšená četnost užívání těchto léků je důvodem k přehodnocení dosavadní léčby.
V současnosti nejúčinnějšími protizánětlivými léky používanými k léčbě astmatu jsou inhalační kortikosteroidy.
Kombinace léků
Nicméně ani inhalační kortikosteroidy nejsou schopny astma zcela vyléčit a po jejich vysazení dochází u části pacientů ke zhoršení kontroly nad astmatem. Výhodná je kombinace inhalačních kortikosteroidů s dlouhodobě působícími uvolňujícími léky.
Obě skupiny se vzájemně doplňují a posilují tak svůj účinek. „Dobře léčený astmatik by měl pravidelně jednou až dvakrát denně užívat preventivní lék a zcela výjimečně by měl potřebovat lék úlevový.
Potřeba takového léku více než dvakrát měsíčně signalizuje zhoršení kontroly nad astmatem, což signalizuje nedostatečnou základní, tedy preventivní léčbu,“ poznamenává v této souvislosti profesor Petr Pohunek, ředitel České iniciativy pro astma.
Globální iniciativy pro astma
Dle doporučení Globální iniciativy pro astma (GINA) dochází v roce 2019 ke změně léčebného schématu. Dříve se v prvním kroku léčby nasazovala pouze úlevová léčba.
Nyní GINA doporučuje, aby všichni dospělí a dospívající s mírným astmatem dostávali i preventivní léčbu.
I přes pokroky v medicíně v posledních letech zůstává u části pacientů astma obtížně léčitelnou nemocí.
Při léčbě těchto těžkých případů je nutné důsledným vyšetřovacím programem sestavit individuální kombinaci antiastmatik, dle pacientova konkrétního fenotypu astmatu (souboru pozorovatelných vlastností a znaků astmatu).
Kombinací různých protizánětlivě působících antiastmatik a léků ovlivňujících remodelaci (morfologickou změnu) dýchacích cest je možné dosáhnout lepší kontroly astmatu u pacientů s obtížně léčitelným astmatem.
Další možnost léčby
Na takzvané eozinofilní astma ještě nedávno nebylo jiné řešení léčby než systémovými kortikosteroidy, s jejichž užíváním se ovšem pojí nežádoucí účinky.V současné době existuje pro tyto pacienty řešení díky nové biologické léčbě, která může pacienty s těžkým astmatem vrátit zpět do aktivního života.
V České republice je 17 center, která biologickou léčbu astmatikům zprostředkovávají.
(Foto: media.self.com, netdna-ssl.com, wikipedia.org)