Před zhruba 66,5 miliony let dopadne do oblasti Mexického zálivu asteroid s průměrem cca 10 až 15 kilometrů. Vytvoří kráter velikosti středních Čech a spálí všechno v dosahu 2000 kilometrů.
Následuje nevídaná vlna tsunami a do atmosféry se zvednou oblaka dýmu a prachu, která způsobí drastické ochlazení.
Během dalších let, než je rovnováha obnovena, vymírá přibližně 75 % tehdejších živočišných druhů. Zejména dinosauři. Ale co by se dělo, kdyby tento meteor Zemi minul a dinosauři přežili?
Tisíc dohadů a žádné odpovědi
Paleontologové nejsou jednotní ani v tom, zda meteor skutečně může za vyhynutí. Někteří se domnívají, na základě fosilních nálezů, že čas dinosaurů se na konci křídy stejně chýlil ke svému závěru – zejména kvůli následné změně podnebí.
„Je to nesmysl, dinosauři by se přizpůsobili,“ oponují zase jiní. „V době vyhynutí jsou totiž na evolučním vrcholu.“
Před 55 miliony let dochází k výraznému oteplení planety a většinu jejího povrchu pokrývají deštné pralesy. Což je prostředí, se kterým jsou dinosauři sžití.
Dostatek potravy by nejspíše vedl ke zmenšení jejich postavy – jednak tím, že by mohli dinosauři dospívat rychleji, jednak i tím, že dostatek ovoce by vedl k zjednodušení trávicího traktu, který nevyžaduje extrémně obrovské tělo.

Po dvou nohách
Někteří dinosauři by nejspíš žili v korunách stromů – tak, jako se tomuto prostředí přizpůsobují prapředci dnešních opiček. Další změna přichází asi před 34 miliony let. Teplá planeta se začne ochlazovat. Vznikají nekonečné travnaté pláně.
Kromě opic, které se musí postavit na zadní, by se stejně zdatnými běžci stali i dinosauři. I oni by se zvedli na zadní a dravcům utekli – protože tam, kde není strom, je útěk jedinou variantou.
Změnila by se nejspíš i tlama býložravých dinosaurů, aby spásání trávy bylo jednodušší, a opět by došlo k jejich zmenšení.
V ten okamžik by dinosauři měli opět navrch nad budoucími lidmi – zatímco savci musí chrup, anatomii a metabolismus evolučně upravovat, dinosauři by měli mají náskok. Tohle všechno už by uměli!

Přežijí savci?
Vědci předpokládají, že vývoj savců by probíhal i ve světě, který ovládají dinosauři – vždyť jaký je rozdíl mezi obřím savcem a obřím dinosaurem?
Pak je možné, že by dnes místo jelenů v lesích žil triceratops a místo pumy by americké hory ovládali tyranosauři, jejichž trofej by zdobila nejednu loveckou chatu. Ale také je možné, že by se lidem postavil nějaký inteligentní dinosaurus.
Dale A. Russel (1937–2019), kanadský paleontolog, totiž zasvětí kariéru zkoumání troodona, menšího opeřeného dinosaura, který vykazuje nadměrnou inteligenci.
„Mozek má až šestkrát větší než většina jiných teropodů, a to z něj dělá nejvíc inteligentního dinosaura vůbec.“ Možná právě on by se mohl stát předkem nové inteligentní rasy, která by nicméně člověka nejspíš nepředběhla:
„Jeho mozkovna by byla dnes nejspíš stále cca o 20 % menší než lidská.“ Vypadal by dnes nejspíš jako obří nelétavý pták pokrytý peřím a žijící v jednoduché kmenové společnosti.
