Hustým porostem se prodírá důchodce, aby si v lese nasbíral léčivé byliny. Na chvíli se zastaví a po namáhavé chůzi si utírá orosené čelo.

Najednou spatří, jak se na svahu mezi balvany, v paprscích letního slunce, vyhřívá neznámý tvor podobný obrovské ještěrce! Když obluda otevře tlamu, starý muž ztuhne strachem.

Potichu ustoupí o několik kroků, téměř ani nedýchá. Teprve potom se odváží otočit a – navzdory svému věku – se prudce rozeběhne pryč.

Přestože to zní neuvěřitelně, zprávy o záhadných ještěrech podobných legendárním drakům se na Slovensku zachovaly i z nedávné doby. Za jednou z nich se vypravíme do Hlohovce, na svahy kopce Sedliště přezdívaného Soroš.

Právě zde 25. července 1967 pozoroval 79letý Tomáš Kabašta velkého šedo-černě zbarveného ještěra: „Viděl jsem mu jen přední část v délce asi půl druhého metru. Mělo to dvě nohy, zda víc, to jsem neviděl.

Hlavu větší než moje ruka. Očima velikosti pěsti ten tvor mrkal, a přitom otevíral a zavíral tlamu. Hned jsem vzal nohy na ramena.“

Tuto bizarní výpověď protokolárně dosvědčila 6. září 1967 i Julie Štefaničová z obce Svatý Petr, která tvrdila, že podobného tvora spatřili v okolí Hlohovce společně s jistou Kateřinou Fogltonovou již v roce 1953: „Asi před čtrnácti lety jsem viděla jednoho tvora podobného ještěrovi, když jsem šla do vinohradu přes háj směrem na Tepličky.

Viděla jsem ho, jak se vyhřívá, když jsem šla po lesní cestě hluboko v lese. Byl asi dva metry dlouhý s velkýma očima,“ vypráví svědkyně.

Odborníci vrtí hlavou

Senzační záznamy zkoumal v roce 2019 reportér Peter Kubínyi (*1961), avšak honbě za příšerou ze Soroše věnoval značné úsilí i muzejník Josef Urminský (*1974).

Ten přitom upozornil na dobový článek v deníku Práce z 21. května 1967, ve kterém byla kromě výpovědi Julie Štefanovičové i zaznamenána výpověď jistého lesníka Šuchu.

Ten v okolních lesích několikrát viděl dva a půl metru dlouhého plaza s hladkým tělem, hlavou podobnou ještěrce a tlamou připomínající žábu.

„Lidé si existenci jeskyní spojili s přítomností ještěra, což odborná veřejnost už v šedesátých letech rázně odmítla,“ vysvětluje k celé záhadě Jozef Urminský a dodává, že odborníci dokonce vyslovili názor, že podobný živočišný druh v našich podmínkách neexistuje. „Svědci si běžné zvíře přetvořili v obraz obrovského plaza.“

Co vlastně spatřili?

Zoolog muzea v Hlohovci Branislav Varga je dalším z lidí, kterému nedává spát mysteriózní příběh před půlstoletí, ale přistupuje k němu s rozvážným postojem odborníka: „V tropech Afriky, Asie a Austrálie skutečně žijí velcí ještěři – varani.

Působí impozantním dojmem. Když se s nimi Evropané setkali poprvé, pravděpodobně při křižáckých výpravách, považovali je dokonce za mladé draky!“ uvádí. V mírném podnebí Slovenska se studenými zimami ale ještěři větších rozměrů nemohou přežít.

Vyvstává tedy otázka, co vlastně svědci ve skutečnosti viděli? Je možné, že spatřili nějakého přerostlého plaza? Sluneční svahy Soroše vytvářejí poměrně teplé mikroklimatické podmínky, které takovým živočichům vyhovují.

I proto se zde vyskytují největší druhy plazů žijících na Slovensku. Ovšem přesto jejich rozměry ani zdaleka neodpovídají představě legendárního ještěra.