Bělošské dítě se s největší pravděpodobností narodí s výrazně modrýma očima, to ovšem automaticky neznamená, že mu tato barva zůstane po celý život. Změna se může projevit během několika měsíců, někdy i let.
Barva duhovky je výsledkem genů od obou rodičů, ale i vzdálenějších příbuzných. Zatímco pro bělošského novorozence je nejběžnější modrá barva očí, způsobená absencí výraznějšího množství tmavého barviva melaninu, asijské a černé děti se rodí nejčastěji s hnědýma očima. Barvu navíc ovlivňuje způsob rozložení melaninu a schopnost oka odrážet světlo.
Pokud tedy mají oba rodiče stejnou barvu očí, zvyšuje to sice pravděpodobnost, že bude mít dítě totožnou barvu duhovky, ale jisté to není.
I oči se „opalují“Jak vlastně k takové změně barvy dochází? Je to zejména vlivem slunečního záření. Sluneční paprsky spustí u duhovky tvorbu melaninu, který tak může pozvolna měnit odstín oka. Je to vlastně podobné jako u lidské kůže. Zpravidla jde o několikaměsíční proces, ale v krajních případech může ke změně barvy duhovky dojít až ve 3 letech věku dítěte.
U některých dětí může navíc docházet k jevu, kdy má každé oko jinou barvu. To však není přirozené a obvykle k tomu dochází v důsledku nějakého úrazu při porodu, nebo chybného pigmentového vývoje.
V takovém případě je tedy nutné navštívit lékaře.
Zastoupení barev ve světě
Nejběžnější barvou duhovky je hnědá, kterou má přes polovinu lidstva. Vysoká koncentrace melaninu v duhovce pohlcuje hodně světla, a to dělá oko tmavším. Hnědá je také úplně původní barvou lidských očí, jejich dnešní rozmanitost způsobila až genové mutace.
Modré oči mají asi 3 % lidí na světě.
V jejich případě absence melaninu a kolagenu má za následek, že se světlo od očí odráží a ty jsou vnímány jako čistě modré.
V souvislosti s působením světla na oko hovoříme o takzvaném Tyndallově jevu. Nejméně jsou zastoupeny zelené oči, jejichž majiteli jsou pouze necelá 2 % lidské populace. Zelené oko má málo melaninu a žádný kolagen. Absorbuje jen málo světla, a oko tak vypadá zeleně.
Mimo tyto základní barvy existuje ještě celá řada odstínů, a ve skutečnosti se tak nenajdou dva lidí se zcela totožnou barvou duhovky.
Rozmazaný pohled novorozencův
V prvním měsíci života postrádá miminko schopnost zaostřit na nějaký objekt. Pouze na okamžik je schopné rozpoznat obličej či předmět v maximální vzdálenosti do 30 centimetrů. Tuto vzdálenost obvykle udržuje obličej rodičů od dítěte při většině činností, jako je hraní, kojení, mluvení k dítěti a podobně.
Oči rostou s dítětemO vývoji očí dítěte svědčí i změna jejich velikosti. Oko novorozence má pouhých 16 milimetrů v průměru, zatímco oko dospělého asi 24 milimetrů. První tři měsíce života dítěte jsou zároveň i obdobím nejrychlejšího růstu očí. Poté následuje růst už jen z vnitřní strany oka a ten trvá zhruba do dosažení 20. roku života.
Přestože jsou oči novorozence celkem malé, je nejběžnějším symbolem tohoto věku velikost a vyboulenost očí v porovnání s hlavou. Tento stav trvá do chvíle, než začne hlava růst.
To je doprovázeno vzdalováním očí od sebe.
Facebook
Twitter
RSS