Věda

Proč se oči novorozenců mění?

Proč se oči novorozenců mění?

Bělošské dítě se s největší pravděpodobností narodí s výrazně modrýma očima, to ovšem automaticky neznamená, že mu tato barva zůstane po celý život. Změna se může projevit během několika měsíců, někdy i let.

Barva duhovky je výsledkem genů od obou rodičů, ale i vzdálenějších příbuzných. Zatímco pro bělošského novorozence je nejběžnější modrá barva očí, způsobená absencí výraznějšího množství tmavého barviva melaninu, asijské a černé děti se rodí nejčastěji s hnědýma očima. Barvu navíc ovlivňuje způsob rozložení melaninu a schopnost oka odrážet světlo. Pokud tedy mají oba rodiče stejnou barvu očí, zvyšuje to sice pravděpodobnost, že bude mít dítě totožnou barvu duhovky, ale jisté to není.

I oči se „opalují“
Jak vlastně k takové změně barvy dochází? Je to zejména vlivem slunečního záření. Sluneční paprsky spustí u duhovky tvorbu melaninu, který tak může pozvolna měnit odstín oka. Je to vlastně podobné jako u lidské kůže.
Zpravidla jde o několikaměsíční proces, ale v krajních případech může ke změně barvy duhovky dojít až ve 3 letech věku dítěte.
U některých dětí může navíc docházet k jevu, kdy má každé oko jinou barvu. To však není přirozené a obvykle k tomu dochází v důsledku nějakého úrazu při porodu, nebo chybného pigmentového vývoje. V takovém případě je tedy nutné navštívit lékaře.

Zastoupení barev ve světě
Nejběžnější barvou duhovky je hnědá, kterou má přes polovinu lidstva. Vysoká koncentrace melaninu v duhovce pohlcuje hodně světla, a to dělá oko tmavším. Hnědá je také úplně původní barvou lidských očí, jejich dnešní rozmanitost způsobila až genové mutace.
Modré oči mají asi 3 % lidí na světě. V jejich případě absence melaninu a kolagenu má za následek, že se světlo od očí odráží a ty jsou vnímány jako čistě modré. V souvislosti s působením světla na oko hovoříme o takzvaném Tyndallově jevu.
Nejméně jsou zastoupeny zelené oči, jejichž majiteli jsou pouze necelá 2 % lidské populace. Zelené oko má málo melaninu a žádný kolagen. Absorbuje jen málo světla, a oko tak vypadá zeleně. Mimo tyto základní barvy existuje ještě celá řada odstínů, a ve skutečnosti se tak nenajdou dva lidí se zcela totožnou barvou duhovky.

Rozmazaný pohled novorozencův
V prvním měsíci života postrádá miminko schopnost zaostřit na nějaký objekt. Pouze na okamžik je schopné rozpoznat obličej či předmět v maximální vzdálenosti do 30 centimetrů. Tuto vzdálenost obvykle udržuje obličej rodičů od dítěte při většině činností, jako je hraní, kojení, mluvení k dítěti a podobně.

Oči rostou s dítětem
O vývoji očí dítěte svědčí i změna jejich velikosti. Oko novorozence má pouhých 16 milimetrů v průměru, zatímco oko dospělého asi 24 milimetrů. První tři měsíce života dítěte jsou zároveň i obdobím nejrychlejšího růstu očí.
Poté následuje růst už jen z vnitřní strany oka a ten trvá zhruba do dosažení 20. roku života. Přestože jsou oči novorozence celkem malé, je nejběžnějším symbolem tohoto věku velikost a vyboulenost očí v porovnání s hlavou.
Tento stav trvá do chvíle, než začne hlava růst. To je doprovázeno vzdalováním očí od sebe.

Více z Věda

Zoo Liberec začala s chovem osináků afrických

Věda7.8.2020

Výstava věnovaná státním symbolům České republiky

Věda4.8.2020

Českobudějovičtí parazitologové otestovali vakcínu proti lymské borelióze

Věda31.7.2020

Vědci vytvořili genetický manuál pro výzkum mořských prvoků

Věda21.7.2020

Fekální transplantace: Výborná záležitost nevábného názvu

Věda17.7.2020

Další holčička

Věda14.7.2020

Změří každému teplotu

Věda10.7.2020

Společnost Boston Dynamics vylepšuje své robopsy pro boj proti koronaviru

Věda7.7.2020

Proč chyběla pohřbeným vězňům temena lebek?

Věda3.7.2020
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat