Pod historickým centrem Vysokého Mýta v Pardubickém kraji se rozprostírá síť chodeb a sklepů, jejíž skutečný rozsah dodnes nikdo přesně nezná, a která vyvolává otázky, zda jde jen o praktické zázemí města, nebo o něco mnohem tajemnějšího.
Možná právě proto se o ní vyprávějí příběhy, které se nikdy nepodařilo úplně vysvětlit.
Když člověk stojí na náměstí ve Vysokém Mýtě, dívá se na klidné historické město, aniž by tušil, že pod jeho nohama se může skrývat spletitý svět chodeb, které vznikaly po staletí.
Některé z nich jsou známé, jiné jen naznačené zazděnými průchody a propadlými místy, která v minulosti odhalila jejich existenci. Právě tyto náhlé propady dlažby prý místním ukázaly, že podzemí není jen soustava sklepů, ale mnohem rozsáhlejší labyrint…
Podzemí staré jako město samo
Vznik vysokomýtského podzemí sahá až do 13. století, kdy bylo město založeno v roce 1262 jako významné obchodní centrum na trase mezi Čechami a Moravou Přemyslem Otakarem II. (1233–1278).
Spolu s domy se tehdy hloubily i sklepy, často velmi hluboko, aby zajistily stabilní prostředí pro skladování potravin, vína nebo piva. Některé z nich vedly i k podzemním zdrojům vody, což bylo v době obléhání zásadní.
Postupem času se však tyto prostory začaly propojovat někdy záměrně, jindy náhodně při přestavbách domů. Vznikala tak síť chodeb, která se rozrůstala bez jednotného plánu a postupně přerůstala v labyrint, jehož hranice dnes nikdo nedokáže přesně určit.
Příběhy, které přežily staletí
Mnohé dochované prostory překvapují svou velikostí i konstrukcí. Kamenné klenby, masivní zdi, a především zazděné otvory, které naznačují, že chodby kdysi pokračovaly dál, v některých případech snad i dolů. Může mít snad podzemí více pater?
Nedostatek informací otevírá prostor pro spekulace. Jedna z nejznámějších legend vypráví o voze s koňmi, který se měl na náměstí propadnout do hlubin. Ať už je tento příběh jakkoli přikrášlený, odkazuje na skutečnost, že pod povrchem se nachází rozsáhlé dutiny.
Další pověsti mluví o tajných chodbách vedoucích z kostela nebo měšťanských domů za hradby města, případně k vodním zdrojům. Jsou tyto příběhy zkreslenou vzpomínkou na něco, co skutečně fungovalo?
Výzkum stále pokračuje
Ve 20. století se podzemím začali systematicky zabývat odborníci, kteří se pokusili zmapovat jeho rozsah a stav.
Výzkumy v 60. letech však narazily na zásadní problém, a to špatnou statiku a práce byly pozastaveny poté, co se půda začala propadat pod nohama.
„Bohužel tak došlo k devastaci betonem, z velké části byly prostory zasypány štěrkem a obávám se, že celková rekonstrukce je už dneska sci-fi,“ říká historik Zdeněk Horák.
Dnes je možné do části sklepů vstoupit, ale jedná se jen o zlomek toho, co se pod městem skutečně nachází. Podzemí navíc často neodpovídá současným parcelám domů, což ztěžuje jakýkoli pokus o přesné zmapování. Podaří se postupně odkrýt všechna tajemství vysokomýtského podzemí?
